Dharamsala - Tibet a spolu s ním celý svět si dnes připomínají padesáté výročí neúspěšného povstání tamních obyvatel proti Pekingu, během kterého uprchl nejvyšší tibetský vůdce Dalajláma do Indie a zemřelo přes osmdesát tisíc Tibeťanů.
Při loňském výročí povstání vypukly v Tibetu největší nepokoje za posledních dvacet let. Tibetská exilová vláda obviňuje čínské úřady, že tehdy zabily stovky lidí, Čína přiznává dva tucty obětí, z jejich smrti však viní tibetské výtržníky.
Peking hodlá letos udělat vše pro to, aby se podobná situace neopakovala.
Organizace Mezinárodní kampaň pro Tibet (ICT) v pondělí uveřejnila zprávu, podle které se od loňského března stále pohřešuje 1200 Tibeťanů. Většina se zřejmě nachází v čínských vězeních, kde je s nimi údajně brutálně zacházeno.
Tibet odříznut
Podle zpráv zahraničních médií jsou v současné době bezpečnostní opatření v Tibetu a okolních provinciích, kde Tibeťané také žijí, na maximu a do zdejší oblasti byly poslány tisíce čínských vojáků s těžkou obrněnou technikou.
Veškeré zprávy přicházející z Tibetu a okolních čínských provincií však není možné ověřit, protože Peking omezil novinářům do oblasti přístup. Vláda prohlašuje, že posílila hraniční kontroly, aby zabránila „očekávaným sabotážím dalajlámovy kliky".
Případným nepokojům hodlají zamezit i okolní státy s větší populací tibetských emigrantů jako Nepál a Indie, které proti nim tvrdě zasáhly i před rokem.
Autonomie, ne samostatnost
Nejvyšší tibetský představitel v úterý ve svém projevu k padesátému výročí povstání Čínu tvrdě kritizoval, zopakoval však, že exilová vláda nechce pro Tibet samostatnost, nýbrž autonomii.
Infobox
1950 - Čínská armáda vstupuje do Tibetu
1959 - Propuká povstání a Dalajláma prchá do Indie. Podle exilové vlády Číňané zabili 86 tisíc lidí
1965 - Ustavena Tibetská autonomní oblast
1966 - Začíná kulturní revoluce, tisíce chrámů v Tibetu zničeny
1989 - Dalajláma získává Nobelovu cenu míru
„My Tibeťané hledáme legitimní a smysluplnou autonomii, uspořádání, které by dovolilo Tibeťanům žít v rámci Čínské lidové republiky," prohlásil Dalajláma. „Nemám pochybností o tom, že tibetská věc zvítězí."
Optimismus ale není dle pozorovatelů na místě. Ačkoliv Dalajláma trvale mluví o autonomii, poslední kolo rozhovorů s federální vládou bylo Čínou odvoláno kvůli jeho údajným požadavkům na nezávislost.
Potvrdily se tak obavy, že se jednalo zřejmě pouze o snahu Číny zlepšit si pověst v očích světové veřejnosti v době kolem olympiády v Pekingu.
Peklo na zemi
Komunistický vůdce Mao Ce-tung nechal obsadit Tibet v letech 1950 až 1951 a podle dnešního Dalajlámova vyjádření si pak jeho obyvatelé prošli „nevyjádřitelným utrpením a destrukcí" a - jak doslova řekl - „peklem na zemi".
„I dnes žijí Tibeťané v Tibetu v neustálém strachu a čínské úřady je neustále podezírají," řekl ve svém sídlu v indické Dharamsale desetitisícovému davu a obvinil Čínu, že zabila „stovky tisíc mých lidí" a tibetskou kulturu „přiblížila zániku".
Čínský deník Žen Min-ž-pao (Lidový deník), který je hlásnou troubou komunistické strany, v úterý uveřejnil redakční komentář, ve kterém podtrhl rozvoj Tibetu v posledních padesáti letech a zaútočil na dřívější feudální zřízení, v němž se údajně lidé prali o jídlo se psy.
„Dnešní radost Tibetu je radostí jeho lidu, nikoli otrokářů," citovala z úvodníku agentura Reuters.
Podle třiasedmdesátiletého tibetského vůdce však rozvoj Tibetské autonomní oblasti přišel ruku v ruce s násilným počínšťováním regionu.
„Velké množství infrastrukturního rozvoje, který do tibetských oblastí zdánlivě přinesl pokrok, byl ve skutečnosti podniknut ve snaze Tibet počínštit," uvedl Dalajláma.
